La casa de mis amigos
Trochu jsem zas
prozkoumala Brusel a vydala jsem se do parku v Saint-Gilles. Vypadá to jako moc
pěkná čtvrť a jela jsem i kolem velikánské budovy vězení, která vypadá spíš
jako hrad (obehnaný ostnatým drátem).
Park byl rozlehlý a
krásný, ale trochu mě rušilo, že někde opodál musel být fotbalový stadion, ze
kterého se neustále ozýval řev a skandování. Prošla jsem se, poseděla na trávě,
pokochala se starými stromy, nenechala se odradit ani deštěm… Opravdu moc hezké
místo.
Jelikož nemám žádné drby
o sobě, hodím sem update o svých
spolubydlících. Zjistila jsem totiž, že Stéphane a Aurélie spolu 6 let chodili.
Takže…takže… Aurélie není lesbička? Nebo jak? A jakto, že spolu pořád bydlí? To
není divné, že Stéphane teď bydlí s Virginií a Aurélie si domů vodí Sabrinu?
Seriously, chvilku jsem myslela, že si ze mě dělají srandu. Tomu říkám
telenovela po belgicku. Ale tak, žádné pnutí mezi nimi nevidím, v baráku všechno
funguje a vztahy jsou vřelé… tak proč ne. Každopádně *mind blown*.
Situace na frontě Sian &
Imanol se nezměnila, pouze jsem si s Sian měla příležitost popovídat a shodli
jsme se, že Imanol je "boyfriend material", a že když si Sian pozvala
domů na večeři partu kamarádek, tak si ho všechny chtěly vzít domů. Zajímavé,
že je pořád sám… Každopádně je jedině výhodou, že o své žádoucnosti neví,
protože tím by jí rázem ztratil. Držím mu palce!
A co já a ostatní? Měla
jsem další týden na to, abych je trochu poznala, takže tady jsou mé závěry:
Nejvíc si rozumím se
Sian. Je správně prdlá, ale dokáže být i vážná a rozhodně jí nechybí rozhled a
vlastní názory. Miluje politiku a R&B (pokud mohu soudit z toho, co
neustále pouští v kuchyni).
Imanol se introvert,
takže je těžké z něj vytáhnout víc než dvě slova, ale když jsem zjistila, že
teď taky hraje Dragon Age Inquisition (já to dohrála před měsícem), povídali
jsme si asi minutu v kuse! Wow.
Aurélie je takový rošťák.
Neříkám ani rošťanda, protože zjevem i chováním je prostě víc kluk než holka. S
ničím si neláme hlavu, ráda pomůže a je to největší ajťák celé domácnosti.
Jediné, co mě frustruje je, že jí často nerozumím. Má sice perfektní
angličtinu, ale chrlí jí ze sebe jako kulomet, a když člověk není nalazen na tu
správnou frekvenci, tak to prostě nestíhá vnímat.
Stéphane se vidí jako
jakýsi "alfa samec" této domácnosti. Vždycky, když přijde domů, olíbá
na tvář veškeré ženské osazenstvo a jde osahat svou přítelkyni. Jeho poznávacím
znamením jsou otevřeně sexuální a nechutné narážky a sklenka portského v ruce.
Virginie je miláček. Její
trpělivost se Stéphanem nezná mezí (i když už jsem jí jednou viděla cosi na něj
zakřičet francouzsky a pak oddusat do pokoje) a stejně tak její trpělivost s
námi. Často se stará o večeři, vyklízí myčku, chodí nakupovat pro všechny… a
nikdy si nestěžuje. Trochu se stydí za svou angličtinu se silným přízvukem, ale
nemá vcelku proč. Gramaticky mluví správněji než Stéphane, který se za svůj
projev nestydí vůbec a ještě Virginii kolikrát opravuje.
To by tak při neděli bylo
vše, dámy a pánové.
A jací jsou vaši
spolubydlící?
Žádné komentáře:
Okomentovat