Free food!

Free food!

5.-6.9.2015, víkend

Využila jsem sobotu k tomu, abych dospala deficit. Během týdne jsem spala pravidelně šest až sedm hodin denně, což bylo zvládnutelné (žádná větší krize), ale začínám cítit, jak se to pomalu nabaluje a dlouhodobě by to mohl být problém. Spala jsem tedy až do jedenácti a pak mi začalo být trapné, že ze shora se ozývají už pár hodin hlasy, takže bych se asi měla jít zapojit, ať už se tam děje cokoliv.

Když jsem obalená huňatým županem vylezla ze své nory, praštilo mě do očí několik krabic plných zeleniny a ovoce. Stůl byl plný rajčat, po zemi se válelo dalších několik přepravek celeru, špenátu, fíků, kiwi, avokáda, banánů a já už nevím, čeho ještě. Aurélie a Sian byly v plné práci a omývaly, krájely, vařily, skládaly do krabiček… Tak jsem se teda taky zkulturnila a šla se do toho vrhnout s nimi.

První otázka logicky byla, kde se to tu všechno vzalo.

Každou sobotu ráno se kdesi v Bruselu koná trh pro obchodníky. Ti si tam mohou nakoupit ve velkém zeleninu a ovoce pro svůj krám, kde ho pak přeprodají konečným zákazníkům. No a jelikož je tenhle trh obrovskej, samozřejmě tam toho ke konci hodně přebývá. A pak už stačí jen hodit očko a poptat se, jestli "tu není něco, co se už neprodá?" Podnikavý mrchožrout takto obejde všechny prodejce a opravdu, skoro od každého něco dostane. Pak už je jen na něm, jestli za jeden den stihne zpracovat 10 kg rajčat a tři přepravky celeru. Prodejce je spokojen, že nic nemusí vyhodit, mrchožrout odjíždí s autem plným pokladů, a celá tahle sranda vyjde na 3 eura. Ty je potřeba zaplatit za parkování na takové akci. No neberte to!

Je ale fakt, že akce free veggies vážně zabere celý den. Zelenina, které se prodejci jsou ochotní zbavit, už je na pokraji zkázy, takže co se dá zavařit či zamrazit, to je třeba udělat, a zbytek ideálně sníst hned. Celý den jsme tedy loupali a krájeli rajčata, ze kterých se následně dělalo pyré, krájeli celer, který bude k dispozici "jen tak na mlsání" (při té představě je mi blivno), loupali avokáda na guacamole, vařili brokolicovou polévku, která se pak taky ve velkém zamrazí… Byl to takový kuchařský workshop a i po tomhle všem nám toho strašně moc zbývá. Lovím po přátelích a na internetu recepty na avokádo a v neděli následně vyrábím raw avokádo-čokoládový dort a Virginie zas patlá avokádovo-banánovou pěnu. Avokádo teď máme ve všem, protože je dokonale všestranné!

V neděli se jídelní orgie ještě vystupňovaly, protože Stéphanova maminka vlastní obchůdek s potravinami a také se v neděli potřebuje zbavit starého pečiva a dalších pochutin. Stéphane dorazil s IKEA taškou plnou chleba, koláčků a "vegan bullshitu" (naše nová oblíbená fráze, poprvé směřovaná na již zmíněný raw cake) , pod což spadaly veggie burgery, pomazánky z batátů a jiné vychytávky. Už začínám chápat, jak naše hippie komunita funguje. Free food pro všechny! Ne že bych si stěžovala.

I neděle tedy byla ve znamení zpracovávání zásob a vyhazování nezpracovatelného. Máme několik pytlíků svařeného špenátu, asi 5 litrů tomatového pyré, 3 litry brokolicové polévky, avokádové zákusky na 100 způsobů… Myslím, že hlady v nejbližší době neumřeme. A kurděje nám taky nehrozí.

Víkend jsme zakončili hostinou v režii Sian, která nadělala obří mísu salátu (s avokádem, samozřejmě), sladko-pikantní kuskus a opekla kukuřice na másle a medu. Začínám si na absenci masa zvykat a nějak mi to ani nevadí. Mí poslední 2 trávožroutští ex-přítelové (tento tvar podle příručky českého jazyka neexistuje, ale "expřátelé" se mi nelíbí) by ze mě měli radost.